Splnění snu

Tímto bych vám chtěla představit novou členku mojí smečky. 

Darllen.

Slečna růžová.

To, že si z tohoto vrhu nechám štěňátko bylo již tak nějak předem dáno, ikdyž já jsem stále odpovídala, že uvidím. Hlava na 100% rozhodnutá nebyla, okolnosti tomu vlastně ani nenahrávaly (nové bydlení, nejistá práce, apod.), ale moje srdce říkalo, že to zvládnu a že prostě musím. 

Na výběr jsem měla ze tří feneček. Ještě ve 4 týdnu jsem nevěděla, která to bude. Všechny byly krásné a každá měla něco. Nakonec zvítězilo srdíčko. Prostě slečna růžová se chodila pomazlit pokaždé, když jsem ke štěňátkům přišla, zároveň se nebála zavrčet na brášky, když se jí něco nelíbilo, venku se rozkoukala tak rychle, až mě to samotnou překvapilo, ale ve finále to bylo opravdu srdce, které zvítězilo nad hlavou a rozhodlo. 

A její jméno vzniklo opravdu velkou náhodou... neměla jsem žádnou představu o jméně mého dalšího pejska, na papíře jich bylo hned několik, říkala jsem, že až si jí vyberu, tak to jméno třeba i nějak upravím nebo změním. Nakonec jsem vybrala Darllen, ale představa byla taková, že jí budu říkat třeba Lena, Lina, nebo nějak podobně. Ale jen co jsem se rozhodla, že slečna růžová zůstane doma, tak jsme jí začali říkat celým jménem "Darllen" (čti Dárlín) nebo "Dájo", "Dájinko" apod., a to už jí zůstalo. 

A tak jsme čtyři holky. Tři holky psí a jedna lidská. Prima partička, kterou můžete potkat při procházkách v Klánovickém lese na kraji Prahy a do budoucna určitě i v mnohem větším radiusu na výletech, výstavách, zkouškách, výcviku, ale snad i honech, prostě všude tam, kam se rozhodnu se svýma holkama jet. 

Vítej doma holčičko.