Odjezdy do nových domovů

A je to tady. Po dvou měsících piplání, vstávání, papání, čůrání, kakání, nekonečného úklidu, desítkách vypraných praček a zapnutých sušiček, po hodinách muchlování, hraní, pečování, vstávání během noci a vytržení z mnoha snů a dokonce strachu, aby byli malí čumáčci v pořádku, to nastalo. 

Loučení. Odjezdy do nových domovů.

Toto období je pro chovatele velmi náročné - na jednu stranu si sám sobě musí přiznat, že je tak trochu rád, že toto náročné období starání se o štěňátka je u konce, on sám bude mít zase čas na sebe a své blízké a na straně druhé je mu smutno, že štěňátka odjela, celý ten kolotoč skončil a o jeho psí "děti" se teď bude starat někdo jiný a jemu nezbývá než doufat, že se starat bude s takovou péčí a láskou jako to dělal on sám.

Věřím a doufám, že jsem štěňátkům vybrala ty nejlepší páníčky a celé rodiny, jaké jsem si jen pro ně mohla přát a budu se se všemi vídat nebo o nich alespoň dostávat hodně zpráv. S některými majiteli jsme již nyní předdomluvení, že když tomu budou karty nakloněny, tak vezmou štěňátka na nějakou výstavu, u některých je v plánu i lovecký výcvik, z čehož mám obrovskou radost. Ale podmínka to nebyla a nikdy u mě nebude. Jen jsem vždy ráda, že pán dopřeje svému psovi to, co je mu přirozené a k čemu byl vyšlechtěn, protože vím, jak moc to pejsky baví.

Před odjezdem jsme štěňátka s Petrou vyfotily na sněhu, který se jim moc líbil a ikdyž ho viděli úplně poprvé, tak z něj byli více než nadšení. 

Více fotek a zpráv z nových domovů pak na mém FCB profilu.